Smítko prachu jako spektakulární podívaná / Abraham Lincoln: Lovec upírů
Zdá se, že letní velkorozpočtové trháky jdou buď cestou recyklace v dlouhých sériích pokračování, nebo vytváření podivných žánrových „mash-upů“, v nichž se střetává na první pohled nemísitelné. Hollywoodská filmová továrna na sny při své bitvě o diváka, který stále raději utíká do fikčních světů dokonale propracovaných počítačových her či televizních seriálů, musí inovovat základní příběhy a styly, tu se obohatit o poetiku nezávislého filmu, tam zas vstřebat geekovský pohled na svět či se inspirovat populárním brakem.
Název nového snímku rusko-kazašského režiséra Timura Bekmambetova Abraham Lincoln: Lovec upírů je natolik stupidní, že od něj nelze očekávat nic jiného než nápor patosu a béčkovosti. Stejnojmenná kniha Setha Grahame-Smithe, který k filmové adaptaci napsal i scénář, se řadí do proudu literárních „reimaginací“ klasických děl či životů historických postav, v nichž se například z Anny Kareniny stává android (krásný název knihy Bena A. Winterse Android Karenina) a do Pýchy a předsudku vstupují zombies (Smithova Pýcha a předsudek a zombies). Minulý rok se ve filmové oblasti na podobném principu zakládali fatálně neúspěšní Kovbojové a vetřelci, kteří nedokázali...