Michal Kindernay

Podle kanadského profesora informačního umění Stephena Wilsona by se dnes umělci měli přímo účastnit výzkumných aktivit, a ne je pouze komentovat. Michal Kindernay (1978) jeho vizi odpovídá: rád se někdy cítí jako vědec, který „odhaluje křehké, ale zásadní vztahy mezi přírodou a technologiemi“. Letos v září obhájil v Centru audiovizuálních studií na pražské FAMU svou diplomovou práci "Ve větru: Umělecké reflexe větrných a elektromagnetických jevů" a současně prezentoval jednu ze svých vlastnoručně vyrobených kamer.

Jedním z výsledků Kindernayova současného výzkumu je kamera poháněna větrem — kdvž zafouká, spustí se. „Vítr tu slouží jako metafora i hnací jednotka. Běžné přístroje rnaií standardizovaný počet snímků za vteřinu, kdežto kdvž se použije přírodní vstup, má zaznam úplné jiný charakter," vvsvětluie princip svého vłvnálczu. Větrnou kanneru stvořil v rámci dlouhodobého projektu Time Inventors' Kabinetu ( K I 1K), na němž spolupracují umělci i teoretici z různých zełní i polí působnosti. Cílem těchto „synálezcťl času” je vvtvořit propojenou síť tvůrčích laboratoří s ekologickvm přístupern, které by pozorovalv přírodní procesv v čase pomocí novvch technologií. C lenové Ku vvtvářejí vlastní nástroie, které používají ke generováni nových audiovizuálních děl. Jedním...