Jak se to dělá v Polsku? / Státní podpora domácí filmové tvorby

Kvalitní zákon o kinematografii a stabilní instituce s dobrým rozpočtem, která má na starosti rozdělování prostředků ze zisku televizních stanic, kin a filmových distributorů — tak dnes vypadá podpora domácí filmové tvorby v Polsku. Samozřejmě, že všechno není ideální, ale viditelné efekty potvrzují jednoduchou pravdu, známou v celé Evropě: kvalitní kinematografie se neobejde bez cílených dotačních programů.

Po pádu komunismu se začal v Polsku rozpadat systém velkých, státem ovládaných filmových studií, nenahradila ho však síť menších producentů a distributorů, začala mizet i kina: v roce 2004 jich bylo o dvě třetiny méně než v roce 1989, ve stejném roce byl poměr polských filmů na trhu jen 8,4 %, zbytek tvořila především americká produkce. Na přelomu tisíciletí bylo tak stále jasnější, že vznik dobrých a konkurenceschopných domácích filmů je nutné podpořit a nelze spoléhat jen na „neviditelnou ruku trhu“. O legislativní změny bojoval spolu s filmaři tehdejší ministr kultury Waldemar Dąbrowski, podařilo se je prosadit a uzákonit 6. června 2005. Velmi účinným nástrojem pro skutečnou realizaci podpory domácí filmové tvorby se stal – rovněž uzákoněný – Polský institut filmového umění (Polski Instytut Sztuki Filmowej), známý pod zkratkou...